Page 24 - untitled

2424

říjen / 2010 sociální péče

24

5.Organizace práce

Management práce je velice důležitý, ne-boť potřebujeme co nejpřesněji vědět, co se od koho očekává, jaké jsou naše povinnosti i práva na pracovní pozici. Čím jasněji a přes-něji jsou nám stanoveny a sděleny úkoly, tím lépe je plníme a nepociťujeme tak vysokou zátěž jako při nejasných kompetencích. Pra-covní úkoly, které dostáváme, mají být reálné, nemělo by docházet k přetěžování pracovní-ků. Motivující může být zpětná vazba. Nestačí pouze úkoly zadávat a čekat výsledek, ale také podporovat a kontrolovat průběh jejich řešení. Nesmíme zapomínat na určitou flexibilitu, aby naše vzájemná spolupráce nebyla strnulá. Na-opak zavádíme pružné pracovní postupy, flexi-bilně respektujeme specifické potřeby kolegů, máme ochotu naslouchat.

Práce, kterou děláme, může být pouze dílčí; pak nám chybí pocit naplnění a smysluplnos-ti. Proto je dobré vyžádat si zpětnou vazbu, konzultaci, mít možnost vidět svou práci jako celek či výsledek. Například s klientem pracu-jeme na jedné dovednosti, která se nám ne-musí dařit. Pokud však stav klienta konzultu-jeme v týmu, shledáme nějaký vývoj a to nás motivuje v další práci s ním. S tím také souvisí uznání, které všichni potřebujeme slyšet; proto také my dbáme na vyjadřování ocenění všemi možnými prostředky.

Práce v týmu se neobejde bez pracovních porad. Jako příležitost úniku z osamění a mož-nost setkání všech účastníků mohou být tato jednání dobrým nástrojem v boji proti burnout, ale pouze za určitých podmínek. Z výzkumu vyplývá, že velké množství porad působí ne-gativně na postoj zdravotních sester k pacien-tům.Porada nesmí být slovní volnoběh,měla by vést ke změnám na základě svobodného vyjád-ření kritických připomínek všech přítomných.

6. Pozitivní přístup vzdor všemu

Někdy je sled událostí tak neúprosný, že s sebou přináší jen to špatné. Negativní emoce jsou tak silné, že zastíní i malou veselou událost. Najednou zjišťujeme, že jsme ztratili veškerý humor. Ukazuje se, že lidé, kteří jsou pozitivně ladění, vyhořívají podstatně pomaleji. Zkusme se i negativním věcem zasmát, nalézt něco po-zitivního.Ale pozor, vždy s ohledem na klienta a etiku práce.

7. Dekomprese

Jde spíše o fyzikální zákon, ale platí to i v běž-ném životě. Pokud jsme vystaveni zátěži neboli tlaku, vždy by mělo dojít k následnému uvol-nění, například činností, která nás baví a zaujme nás natolik, že zapomeneme na vše ostatní.

8. Zájem o vlastní zdraví

Často slyšíme medializovaný pojem zdravý životní styl. Odpovědný přístup ke své fyzické i psychické kondici je ovšem důležitý.V pomá-hajících profesích se musíme naučit hospodařit s energií, musíme umět říci dost, odpočinout si a načerpat síly i na chvíle, kdy je budeme zase potřebovat.

9. Relaxace

Relaxace je stav opačný napětí (Míča, 1984). Její podstatou je uvolnění, které je vědomé.Mů-žeme vědomě relaxovat a doplnit svou relaxaci i o vizualizaci a imaginaci, kdy si představíme pro nás příjemné místo a budeme vnímat po-zitivní prožitky z této vzpomínky. Uvolňující je také voda a oheň. Mnohdy stačí relaxační kou-pel nebo aromalampa s hřejivým plamenem svíčky. S relaxací nám také pomohou zvířata, domácí mazlíčci. Další možností relaxace je na-příklad masáž nebo saunování.

10. Rituály pro změnu role

Člověk jako sociální bytost naplňuje bě-hem svého života různé sociální role. Často jsme svědky úsměvných událostí, kdy učitel-ka edukuje i doma nebo se pečující neustále stará o pohodlí dospělých členů rodiny. Když přicházíme do práce, měli bychom se umět nastartovat, třeba si uvařit kávu nebo čaj a při-tom si nachystat plán dne.Tento rituál nás uve-de do profese i do pracovního dne. Naopak, když s činností končíme, měli bychom se umět rozloučit a nechat na pracovišti i své pracov-ní problémy. Někteří lidé popisují, že je pro ně přínosná cesta domů, kdy si procházkou utří-dí myšlenky a uzavřou pracovní den. Pro jiné je zase očisťující chvilka klidu, když přijdou po práci domů. Nebojte se upozornit své ro-dinné příslušníky na tichý a klidný prostor.

11. Uvolněte se hudbou

Můžeme poslouchat hudbu, ale také si sami zahrát na hudební nástroj, zcela amatérsky

a pro radost. Také si můžeme zpívat něco ve-selého, ale i tančit.

12. Zdravý spánek

Spánek je uvolněním pro tělo i mysl. Před spaním si můžeme zrekapitulovat svůj den s důrazem na to hezké, co jsme prožili. Obdo-bou je také modlitba věřících lidí před spaním. Před spánkem se vyhýbejte napjatým situacím, jako je napínavý film či hádka.

13. Pohyb

Aktivita svalstva uvolňuje do těla hormony, které působí pocity štěstí. Proto se nejeden člověk stal závislým na běhání. Nemusíme zrovna po ránu běhat maratón, stačí procházka po zahrádce, jít pěšky do práce či po práci zajít do sport-centra a zacvičit si.

14. Sociální komunikace

Jasnou a otevřenou komunikací můžeme předcházet konfliktům. Přístup ,,co na srdci, to na jazyku“ nebývá tím nejlepším.To, co je jed-nou vyřčeno, nelze vzít zpět; proto svá slova vždy zvážíme. Pokud ke konfliktu dojde, nene-cháváme ho vyzrát, pokusíme se jej řešit v jeho zrodu a to konstruktivně a racionálně.Nezapo-mínejme také na supervize, které nám nabízejí prostor pro vyjádření profesních problémů, ale i nabídku řešení.

Pracovník, který pracuje v pomáhajících pro-fesích, má opravdu náročnou práci. Je otázkou, nakolik můžeme sami předcházet syndromu vyhoření a nakolik je burnout reálnou součástí kariéry pomáhajícího. Bohužel celé situaci ne-pomáhá ani stát ani veřejné mínění – prostě jsme těmi, kteří pomáhat musejí, byť za nízký plat či ocenění.

Zkuste si sami sestavit svůj plán profesního i osobního rozvoje i s pravidly prevence bur-nout. Profesní rozvoj popisuje například stan-dard kvality sociálních služeb č. 10. Určitě by měl více zahrnovat i právě zmiňovanou proble-matiku stresu, přestože ji explicitně obsahuje. Právě péče o sebe, důraz na rozvíjení a další vzdělávání je také jednou z cest prevence vy-hoření.

Mgr. Katarína Krahulová

krahulova.katarina@email.cz

Literatura

FRANKL,V. E. A přesto říci životu ano. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-7192-866-6. KEBZA,V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1307-5. KEBZA,V., ŠOLCOVÁ, I. Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. ISBN 80 - 7071 - 231 – 7. KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-181-6. KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum 1994. ISBN 80-7169-121-6. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál 2001. ISBN 80-7178-551-2. KŘIVOHLAVÝ, J. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada Publishing, 1998. 136s. ISBN 80-7169-551-3. NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha,Academia, 1995, ISBN 80-200-0525-0. PINES, A., ARONSON, E. Career Burnout. Causes and Cures. London:The Free Press, 1988. ISBN 9780029253519. ROTTER, J. B. Internal Versus External Control of Reinforcement - A Case History of a Variable. American Psychologist, 1989, 45, 4, 489-493.TOŠNEROVÁ,T.,TOŠNER, J. Burn-Out synrom, Syndrom vyhoření. In Tošner, J. Řízení lidských zdrojů. Praha:Agnes, 1999. ISBN 80-902633-4-8.VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3. Dostupné na internetu: http://eurheartj.oxfordjournals.org/content/29/5/579.full.pdf+html

Stres a syndrom vyhoření v pomáhajících profesích

23