Page 13 - untitled

jejich klientů. Systémové změny je třeba pro-vést a v této souvislosti musím říci, aniž bych se chtěl zříkat jakékoli spoluodpovědnosti, že míč je na straně jejich zřizovatelů, tedy kraj-ských úřadů, které by měly přijít s návrhem, jak tento problém řešit.

Vláda ČR rozhodla o snížení příspěvku na péči v prvním stupni ze současných 2000Kč na 800Kč.To jistě přinese do sys-tému velké úspory a částečně eliminuje zneužívání příspěvku. Povede to ovšem také ke snížení příjmů poskytovatelů so-ciálních služeb o cca 205 mil. Kč. Bude poskytovatelům sociálních služeb tento výpadek příjmů kompenzován?

Snížení poplatků poskytovaných u prvního stupně závislosti vnímám jako nutnost. Pra-xe ukázala, že poměrně vágní podmínky pro získání příspěvku v tomto stupni motivovalo řadu příjemců k podání žádosti i při naprosto běžných obtížích spojených s věkem. Částka 800Kč navíc plně odpovídá zdravotním obtí-žím u tohoto nejlehčího stupně závislosti osob nad 18 let (příspěvek u dětí a mladistvých ne-upravujeme). Z našich šetření jednoznačně vyplývá, že u nejlehčího stupně závislosti byly prostředky k nákupu sociálních služeb využí-vány v naprosto minimální až nulové míře.

Kolik bude v kapitole MPSV vyčleněno na státní dotace poskytovatelům sociál-ních služeb pro r. 2011? Domníváte se, že půjde o dostačující výši?

V původním návrhu, s nímž jsme museli pra-covat, byla na příští rok v kapitole na sociální služby namodelována částka zhruba dvou mi-liard korun, tedy pokles o více než dvě třetiny prostředků oproti rozpočtu letošnímu. Nám se podařilo ve velmi napjatých rozpočtových mantinelech najít uvnitř resortu další více než čtyři miliardy korun, a to zejména úsporami na provozních prostředcích samotného mini-sterstva. Dosáhli jsme částky 6,1 miliardy ko-run pro sociální služby v roce 2011, přičemž jsme vycházeli mj. z požadavku hejtmanů, kteří hranici šesti miliard korun označili jako klíčo-vou pro to, aby mohla být úroveň sociálních služeb v příštím roce zachována.

Diskutovaným problémem je také de-centralizace ﬁnancování sociálních služeb, resp. převod kompetencí a odpovědnosti ﬁnancování na kraje. Budete prosazovat

tuto změnu, nebo bude opět odložena? Jaké budou mít poskytovatelé sociálních služeb jistoty, že ﬁnancování bude trans-parentní a vůči všem subjektům spraved-livé?

Převod kompetencí a odpovědnosti na kraj-ské úřady nehodlám odkládat. Z mé disku-ze s jednotlivými hejtmany vyplývá, že jsou s tímto postupem srozuměni a věcně s ním nemají problém. Jak správně připomínáte, je nutné převod doplnit opatřeními, která zajis-tí krajům dostatečný příjem peněz. Zajištění transparentnosti rozdělovaných peněz je pak na krajských úřadech samotných, resp. v je-jich zájmu. Jakýkoli jiný přístup by byl přinej-menším zavádějící. K předání dojde i spolu se zdroji ﬁnancování, jehož přesný mechanismus je věcí další diskuze s ministerstvem ﬁnancí. Je třeba nastavit doprovodná opatření, která zajistí rovné podmínky uvnitř krajů i mezi nimi navzájem.

Sociální služby trpí především v oblasti poskytování přímé péče značnou ﬂuktu-ací zaměstnanců, jejíž příčinou je vysoká náročnost a zodpovědnost této profe-se v kontrastu s velmi nízkým ﬁnančním, a tím i společenským ohodnocením. To má samozřejmě dopad na kvalitu služeb a na stálé napětí mezi stavem požadova-ným a reálně uskutečnitelným. Budete usi-lovat o narovnání mezd v této sféře tak, aby odpovídaly její náročnosti?

Poddimenzování a nerovnost mezd v této oblasti je dlouhodobý problém a je nutné se jím zabývat. Tuto otázku mi ale pokládáte ve chvíli, kdy i při mém vnitřním přesvědčení, že by se náprava měla dít rychle, vím, že roz-počtové možnosti minimálně pro příští rok mi to prostě neumožňují. Bylo by laciné a nefér slíbit, že se situace rychle a jednoduše zlepší. Není to tak. Je ale možné i v této době ales-poň krok po kroku situaci zlepšovat, například důkladnějším využíváním prostředků z Ev-ropského sociálního fondu, které nabízí řadu možností realizace projektů v oblasti sociál-ních služeb. Systémové změny v této oblasti jsou ale nevyhnutelné, v tom s vámi souhlasím.

Nebojíte se, že dobře myšlený krok ve-doucí k snížení tarifních platů zaměstnan-ců o 10% kompenzovaný možným zvý-šením osobního příplatku ve skutečnosti v některých profesích povede k dalšímu

snížení mezd? Tam, kde je ﬁnančních pro-středků nedostatek, lze jen těžko předpo-kládat dobrovolné využívání možnosti na-výšení nenárokových složek platu.

Přesně jste popsal problém – tím je ne-dostatek prostředků v některých kapitolách. A náš návrh netvrdí a nikdy netvrdil, že má ambici toto vyřešit. To je zodpovědností jed-noho každého správce rozpočtové kapitoly, tedy ministra. V případě MPSV budeme na-příklad kombinovat propouštění a snižování mezd. Podle mého odhadu budeme snižovat stavy o více než pět procent zaměstnanců, těm ostatním tedy nebudeme nuceni o to-lik snížit platy. Změnou by podle mého ná-vrhu měla projít struktura platu, a to vámi popsaným modelem. Ten umožní oceňovat například i mladší pracovníky; ohodnocení by nemělo být vázáno pouze na počet odpraco-vaných let, ale na skutečné výkony a snahu se zlepšovat.

Jaké jsou cíle vašeho působení v úřa-du ministra pro následující čtyři roky? Co byste při rekapitulaci po skončení vašeho funkčního období považoval za úspěch?

Pokud se nám podaří provést důchodovou reformu, zahájit transformaci sociálních slu-žeb, zachovat sociální síť pevnou a hustou tak, aby zachycovala skutečně potřebné, minima-lizovat zneužívání dávek a zjednodušit jejich systém, který je dnes zbytečně komplikovaný a nákladný, budu spokojen.